Na poslední domácí zápas se havířovští fans připravovali velmi pečlivě. Hlavní choreografie se musela dělat nadvakrát a byla vytištěna spousta letáků (lákající občany na nedělní rozlučku s postupovou sezonou), které místní ultras pilně rozlepovali po celém městě. Snad jedinou věcí, která neklapla, bylo počasí a tak jsme se po slunném týdnu probudili do deštivého a sychravého nedělního rána.
Na Dukle jsme se sešli kvůli přípravě a organizaci choreografie už nějaký čas před zahájením zápasu. Po upevnění plachty na zábradlí a rozvěšení vlajek šla část osazenstva na pivo a část se bavila zkoušením a „provětráváním“tří nových velkých vlajek na žerdích. S nástupem hráčů se nás na kryté tribuně sešlo ve kvalitně ovlajkovaném sektoru hrubo přes šedesát hlav. Choreografie, která se skládala z igelitové plachty o rozměrech 32 x 10 metrů, zobrazovala modročernou šachovnici a na ní nahoře menší nápis ULTRAS INDIANS a v druhém řádku větším písmem HAVÍŘOV. O tom, že šlo o velice povedenou záležitost, nás přesvědčil i potlesk protější tribuny, který se toho dne směrem k našemu sektoru nesl ještě několikrát. Začínáme s vynikajícím dopingem umocněným luxusní akustikou kryté tribuny, máváme vlajkami na tyčích, téměř neustále odpalujeme dýmy, prostě vytváříme důstojnou fotbalovou kulisu.Velmi hezkou atrakcí bylo odpálení několika desítek gejzírů podél schodů a zábradlí, o něco méně se vyvedla pyroshow s červenými a zelenými ohni, které velice zklamali svou kvalitou. Kromě velké plachty jsme se předvedli ještě rýpnutím do našich „slavných“rodáků-roztáhli jsme papírový transparent „MATY A PITY-OSTUDY HAVÍŘOV CITY“. Velmi povedené byli také modré a bílé balónky rozdané v našem sektoru. Spolu s vlajkami na tyčích ozdobily náš sektor velice pěkně. Jak už to u nás bývá, support ke konci utkání gradoval až do mírného fanatismu v podobě chorálů trvajících dlouhé minuty doplněné různými pohybovými kreacemi. Na konci už panovala vítězná nálada, 650 diváků,kteří si toho dopoledne našli na fotbal cestu, mohlo vidět např.vítězné kolečko s vlající vlajkou kolem hřiště. Děkovačka proběhla klasicky, no a my jsme se s výborným pocitem rozjeli do svých domovů či oblíbených putyk. Kdyby byl každý zápas na takové úrovni jako tento, tak by havířovští fanoušci mohli myslet na daleko vyšší příčky v ultras žebříčku než je tomu v současnosti. Já sám jsem velmi zvědavý kolik se nás sejde na první zápas příští sezóny, už v jiné soutěži. Doufám že ti, kteří chodili nyní se nenechají ovládnout známým havířovským démonem-leností, naopak, doufám, že se naše řady ještě rozrostou.
M.from B.K.
