Po nudných domácích zápasech přišla konečně výjezdová neděle. Ten, kdo si myslel, že výjezd do Dobré nemůže už fanatismem a demencí nic překonat, ten se šeredně mýlil. Dění v této obci za ostravou totiž místy překonávalo hranice zdravého rozumu.
Začátek výjezdu probíhá klasicky, na parkovišti se schází čtyřicítka lidí se zhruba osmi auty, někteří už tady solidně nasávají,což dává tušit že nuda rozhodně nebude. Po necelé půlhodince jízdy (ne všichni řidiči byli střízliví)se ocitáme v této malebné vsi a okamžitě zakotvujeme v hospodě u stadionu, kde se z nás pár naivních pořadatelů za asistence hloupých policistů pokouší vymámit peníze za vstup,samozřejmě neúspěšně.V tomto lokále pobudeme asi minutu, někteří opilí mírně rozkradou obsah místní slavnostní vitríny,dopijeme kelímkové pivka a hurá na fotbal. Tam nás velice potěšila krytá tribuna,kam,jak jsme brzo zjistili, se dá velice dobře vylést, proto část vlajek věšíme ze střechy,což vypadá velice efektně. Bohužel ti, kteří tam byli schopni vylést, patřili mezi nejopilejší složku ekipy, což se projevovalo tím,že místo aby slezli tak jeden po druhém padali z cca 3,5 metru na zem a místo nějakého projevu bolesti nebo nespokojenosti se ihned po dopadu sháněli po rumu…
O tom,že to byl výjezd vpravdě zvalanecký, svědčí i fakt,že pil dokonce i jinak zapřísáhlý abstinent Pepa.V zápase se prezentujeme fanatickým dopingem který je navíc umocněn výbornou akustikou kryté tribuny, a tak se řev skupiny, která čítala přes 50 hlav,r ozléhal až daleko do okolních hvozdů.
V prvním poločase odpalujeme několik gejzírů, jejichž jiskry lítaly až vysoko ke střeše tribuny,což vytvořilo velmi efektní ohnivou stěnu. O poločase je opilost grupy zase o něco větší,takže přestávka logicky ústí v (teď už pomalu tradiční) poločasový fotbálek do kterého se zapojuje asi 40 indiánů. Ve druhém poločase odpalujeme několik svazků stroboskopů a v závěru několik červených rací, což vypadá hodně efektně i proto,že část těchto pyro-akvicic byla odpálena na střeše. S přibývajícím časem se support stupňuje do zcela šílených dimenzí,nepoužívají se už zdaleka jen hlasivky a dlaně, ale i nohy, trička,různé divoké pohyby atd.
Příjemným zpestřením jsou klasické výstřelky pana Maroi von Rumgrasels, který ani tentokrát nenechal rozhodčího a domácí diváky úplně bez povšimnutí…
Zápas končí,indiáni vyhrávají 2:1 a my nabíháme na hřiště podělit se o radost s hráči… dva blázni dokonce pouze ve spodním prádle!!! Poté se již v klidu přesouváme k autům a rozjížíme se do svých domovů či hospod…
Tento výlet byl skvělou generálkou na ten příští, který bude z fotbalového hlediska klíčový. Jen ten počet se mi stále ne a ne zamlouvat! Jistě, padesátka je hezká,ale když vezmeme v potaz že minule nás bylo daleko víc a soutěž graduje, tak není žádný důvod k oslavám. Proto se v sobotu musíme sejít na nádraží v opravdu hojném počtu!! Zní už to jako fráze,ale kdoví kolik takových úspěchů, jaký nás může potkat v sobotu, budeme mít v budoucnu příležitost slavit…
Navíc se jede vlakem, což je úplná pohoda, odpadá starost s autama, s nepitím apod… Proto v sobotu VŠICHNI NA VLAKOVÉM!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
M.from F.F.
