Ač je to k neuvěření, už třetí výjezd po sobě se odehrával v sobotním termínu. Před výjezdem neprobíhá žádná speciální mobilizace a necháváme tedy vše na náhodě. Na srazu se nás moc neschází, navíc nám ujíždí vlak a tak se musíme do Ostravy dopravit jinak. Nakonec tedy dorážíme na hlavák, kde ihned nasedáme na náš vlak. Ten je tentokrát složen z vozů, jenž už jsou vyřazeny i z trasy Těšín-Svinov. Ve vlaku se nijak extrémně nepopíjí a celkově je klid. Akorát máme nejspíš opět cílené zpoždění, na což jsme si již však mohli zvyknout. Něco kolem půl sedmé přijíždíme směr Praha, hlavní nádraží. Zde je tentokrát neprodyšně uzavřený kordon, takže ztratit se kterýmkoliv směrem je takřka nemožné a tak metrem jedeme až na Nádraží Holešovice, odkud jdeme pěšky (!!!) oklikou na Letnou, přičemž celý průvod je veden přes branku, kde se vlezou najednou maximálně 2 lidé. Díky těmto mrdkovinám a zbytečnému zdržování od fízlů docházíme na stadion až chvíli před zápasem, naštěstí dobrá organizace je tentokrát ze strany pořadatelů a tak se vesměs všichni dostávají na začátek zápasu do sektoru. V něm se schází 698 fanoušků, v tom úctyhodný počet 79 družebních přátel z GieKSy (ta měla ve stejném termínu výjezdový zákaz). Věšíme malou výjezdovku, sektor je vlajkami střídmě ověšen. Zpočátku se slušně fandí, což se stává v poslední době samozřejmostí a tentokrát to vše umocňuje náš vedoucí gól. Vedení nám ovšem nevydrží dlouho a do poločasu je srovnáno. Oba sektory se prezentují také choreem. Baníkovští ultras si tentokrát připravili povedenou prezentaci „Ostravská smetánka“.
Odpáleny byly taky nějaké ohně, jen nemusely nutně končit na hřišti, ale nic hrozného. Sparťani si připravili choreo s rumunskou trikolorou a komunistickou rudou hvězdou. Poté se prezentovali plachtou s nápisem proti Baníku, jenž následně zapomněli sundat a ověsili jej vlajkami, což dalo úsměvný efekt pro oko diváka :).
Na hřišti zatím začíná dominovat Sparta, v hledišti to ale opět vypadá přesně naopak a když poslední deseminutovka je vedena v opakovačkách s GieKSou ve dvou jazycích, zdá se být vše dokonalé a zpívá se i dlouho po skončení zápasu. Poté již klasický odchod, tentokrát ještě větší oklikou. Celý kordon se začíná u výstaviště rozpadat a tak kdo chce míří dál po svém. Nakoupíme konečně nějaké občerstvení a jídlo na zpáteční cestu a sedáme do metra směr hlavák, kde už čeká náš vlak. Tentokrát zabíráme kupéčka a lze vytušit, že cesta zpátky bude stát za to. A taky že ano, ihned po vyjetí se začíná osazenstvo bavit po svém a policisté, jenž byli na zpátečních cestách zvyklí na klid a mohli nerušeně spát tentokrát všichni stráží prostor a netrpělivě s nevelkou radostí kontrolují co se děje, přičemž jsou v této situaci udržováni po celou zpáteční cestu. Něco kolem páté přijíždíme do Ostravy, kde někteří pokračují v radovánkách, jiní mizí na ranní a většina míří do svých postelí.
Suma sumárum máme za sebou další krásný výjezd, a kdo nebyl může litovat, protože teď žádný nebude (když nepočítáme blízké Slovácko a pohárové středeční Ústí n/L, kde asi nebude mít možnost valná většina vůbec vyjet) celé 2 měsíce.
HAVÍŘOV ON TOUR
