Zběsilý týden, během kterého absolvujeme 3 výjezdy zakončujeme s noblesou v pro nás netradičním sobotním termínu v Uherském Hradišti. Havířovští se na tento zápas vydávají různě, nejvíce jich jede autobusem (39 kusů), někteří tradičně vlakem a jiní volí auta. Před zápasem si někteří vyplňují kratochvíle krojením šaliků, jiní neodolají aquaparku (po neúspěchu vykoupat se v řece Moravě 🙂 ) a většina se občerstvuje v podniku na stadioně. Tam dochází k úpravě dveří vedoucích na domácí sektory, několik lidí pronikne na stadion a pak už úřadují strážci zákona. Krojiči se na vlastní oči mohli přesvědčit, že označení Bonzácko není jen tak a tak se někteří na fotbal ani nedostanou. Po příchodu na stadion se asi 20 minut tísníme a nemůžeme se dostat na tribunu, protože dostat 1000 lidí na prostor pro 500 lidí je zkrátka nemožné. Po oněch 20 minutách to nejspíš nějakému bezmozkovi došlo a otevřel zbytek tribuny. Tam věšíme také svou zástavu. O fandění na poměrně vysoké úrovni se stará přes tisíc baníkovských fans, v tom nakonec na 70 havířovských. Ultras Baníku si připravili žlutočerné kartonové choreo s nápisem VIVA SILESIA! a odpověď na domácí nápis o Chacharech. Velice hlasitě se z našeho sektoru ozýval pokřik věnovaný domácím bonzákům „Policejní konfidenti Slovácko!“. Fanaticos se prezentují tradičně secvičeným kotlem s dobrým supportem, již zmíněným nápisem o tom, že Baník jsou bonzáci a že děti před Chachary mají schovat šály a také plachtou s Garfieldem, tentokrát s heslem „Proti modernímu fotbalu“ a odpáleným pyrem. Na hřišti se Baník ne a ne trefit a tak 3 body zůstávají na Slovácku… Po zápase většina odjíždí zpět do slezské domoviny, několik lidí však ještě ještě končí na místní fízlárně po nahánění domácích a další čekají na zadržené přes noc v Hradišti. Ti se vracejí až druhého dne odpoledne, zadržení hlásí návrat o pár hodin později. A.C.A.B.
HAVÍŘOV ON TOUR
