Když jsme se v bídném počtu slézali jak švábi na pivo v naší stylové nádražní restauraci,netušili jsme,jak bude výjezd do metropole s poetickým názvem zábavný.Ano,počet byl opravdu mizerný,ale stačilo pár pivek do vlaku a nějaký ten rum,a na veškeré trampoty bylo rázem zapomenuto.Po pár zastávkách za Svinovem začaly první problémy s průvodčím,no poštěstilo se nám tentokrát narazit na opravdu neodbytný exemplář který má fakt“rád svou práci“,ale po chvíle šikany ze strany jednoho z členů Rumboys(když se na průvodčího urazil,proč ho „posílá do h(H?)áje“,tak už byla většina členů posádky naprosto paralyzovaná křečemi smíchu)-bohužel držitele naší skupinovky,kterého-jako už několikátý výjezd v řadě-trápila neodbytná sračka,na žádném ze záchodů nenašel,tak jsme museli zaplatit do čapky závratnou sumu cca 10 kč,což byl pro některé z nás,kteří své poslední finance dne promělnili za jedno pivo značky Klasik už na nádraží,nemožný úkol.To vše se odehrávalo za neustálého nápaditého pyskování onoho Rumboye.Po výstupu na stanici Háj míříme hned na ku hřišti,kde po nás chtějí další drobné za vstup,tak si před tím apoň trošku zablbnem na hasičském autě,zkusíme pokroutit vodním dělem,vyfotíme se na něm,prostě veget.Po vstupu na pseudostadion si všímáme jeho netypických znaků,např.naproti lavičkám byl jakýsi myslivecko-plavčický posed,během zápasu jsme zjistili že dnes to píská Michal Bjůkenen,“asistuje“mu Mikka Hakkinen,a přimotal se tam i Kimo Timmonen,ale to už byl tak rozvinutý stupeň hloupostí,že se tomu nezasvěcený čtenář nemůže snad ani smát,takže nevím,proč to píšu.Po vyvěšení vlajek(visela i F.F.,a to nebyl na zápase nepochopitelně ani jeden ze všech členů této úderky)jsme rozpoutali naši petardovou show,vylekali jsme důchodce,důchodkyně i hlasatele zápasu,zpívali jsme písně z pohádek,prokládali to zajímavými pohybovými kreacemi,věnovali jsme se tvorbě poezie-prostě snažili jsme se všemi silami vytvořit tu správnou fotbalovou atmosféru.Když už nás tyto činnosti přestali bavit,rozhodli jsme se zažehnout suchou trávu v prostoru za pláckem,který jsme obývali,reakcí na to byl bleskový přesun hasičského auta o 7 metrů a řešení této situace,tři kapky padlé do našeho sektoru z vodního děla dva jedince rozlítily natolik,že si vyrobili pár amatérských min-kámen přivázaný izolepou k petardě-a dali hasičům jasně najevo,že si nenecháme stříkat na záda,reakcí bylo skoro násilné jednání jednoho velmi starého pořadatele.Druhé zapálení trávy u potůčku šel řešit pouze hasič-jedinec-s velkým kbelíkem vody,no a ti samí jedinci,kteří zaútočili na hasičské auto,tohoto chudáka hasiče shodili do potoka za překvapivého pokřiku zbytku sektoru „mokrý hasič,mokrý hasič“…Z těch normánlějších činností jsme taky chvíli fandili normálně a zapálili jsme cca 15 stroboskopů…Zápas skončil,my si oddechli a šli vstříc policejním hlídkám za bránou,kteří neměli pochopení pro půjčení kola,které bylo pěkně rezavé a které evidentně nikomu nepatřilo,tak jsme po pár úsměvech pokračovali.U nádražní budovy propukla nová vlna zábavy-někdo spadl na zem a přivodil(a)si zranění ruky,další neuhnul hozenému stromu který na něj letěl cca 10 minut a přivodil si zranění obličeje,další šel do sklepa…No prostě normální zahánění nudy lidí kteří čekají na vlak.Když jsme začali nástupiště zdobit našimi krásnými nálepkami,tak se nás sesypala bandička místních prastarých důchodkyň co že si to prý dovolujeme,my lepili dál a do toho občas proletěla na koštěti jedna opilá účastnice našeho výjezdu,no a když přišli oni usměvaví policisté,tak se pobavili i ti,kteří se do té doby nudili.Když jsme nastoupili do zpátečního vlaku,uslyšeli jsme za sebou sborové vydechnutí.Asi patnáct vteřin po vyjetí vlaku ze stanice jsme vymysleli nový pokřik-šengelengemengele-který některým vydržel ulpět na rtech až do pozdních nočních hodin,a který si chudák průvodčí,který se nakonec ukázal jako férový chlap,musí dodnes broukat ze spaní.Na Svinově jsme opět troške polepili,a na cestě ze Svinova domů se roztočil opravdový blázinec.Zpívaly se songy o tom kdo koho má rád a jak moc,někteří se hodně motali a blábolili,byl tu i nějaký náznak striptýzu(já to nebyl),no prostě bylo to opravdu peklíčko,pokud mě paměť neklame tak tento hrůzovagón ani nenavštívil(a)průvodčí…
Po dojetí opět hodně vyzdobujeme nádraží,a potom už se jako vždy rozjíždíme do hospod či domovů.Byl to zase o něco veselejší výjezd a ještě teď mě trošku bolí břicho od smíchu.
M.from B.K.
