KLADNO – BANÍK OSTRAVA (30.5.2009)

Tento výjezd je pro mě co do délky a celkového programu jeden z nejkurióznějších,a jelikož samotný zápas v něm zabírá 0-1 % veškerých zážitků které v něm figurovaly,bude tento článek spíše vyprávěním o opileckém výletu dvou lidí kteří se zbláznili než rozbor výjezdu na utkání FCB.Tudíž je na adminovi popř.jeho dohodě s dalšími,zda se tato nepatřičnost objeví v kategorii „články“,nebo se ponechá na mailu pouze pro pobavení těch, které to zajímá.
Výjezd na sobotní zápas Baníčku na Kladno pro tři z nás začíná již jednoho úterního podvečera,a ačkoliv jak jsme později zjistili,nebyli jsme jediní,kdo vyjel dříve,nutno poznamenat ze fake chacharfest v tom prsty nemá :).Začalo to zcela nevinně,pouze návrhem což takhle využít hezkého počasí a posedět někde venku se slzou vína.Tak se také(jak už to bývá) stalo,a na tradičním místě začínáme jemnou konzumaci při konverzaci nad vším možným…S vyšším počtem promilí a sehnáním jakéhosi menšího finančního obnosu u nás vzrůstá aktivita a nechuť tento slibně rozjetý večer ukončit,což vyvrcholí nákupem dalšího alkoholu,a okamžitě odsouhlaseným psychopatickým návrhem vyjet už tuto noc,bez ničeho,zdarma,a ztrávit(resp.nějak přežít)těch pár dnů do soboty na koleji v Praze.Tak se také stalo,a po pár organizačních záležitostech se ocitáme kolem nevím které hodiny ranní na vlakovém nádraží,a čekáme na nejbližší vlak.V momentě kdy přijíždí,do něj my nastupujem,avšak co čert nechtěl-průvodčí,který(jak jsem se později dozvěděl) má s výlety naší fotbalové skupiny ze starších časů špatné zkušenosti,nás nachází a vyhazuje ještě předtím,než se vlak rozjede,no a potyčka jednoho z nás s nějakým starým nervním oslem naše diplomatické snahy o dojetí alespoň na Svinov dvakrát nepodpoří,takže „slavíme“ první vyhazov ještě předtím, než se s námi vlak vůbec pohnul.Solidní začátek.No nic,není všem vlakům konec,další jede o dvě hodiny později,takže se dva cestovatelé ukládají ke spánku,zatímco já hlídkuju,a hlídám prázdný batoh,bandasku se zbytkem vodky,a bagetu.Zatímco se blíží hodina odjezdu naší nové naděje,a spáči se pomalu budí,jeden z nich si nenadále výlet rozmýšlí,mizí kdesi v autobuse,a zůstáváme na to dva.Nevadí,jedeme.Cestu zahajujeme spánkem hraničícím s bezvědomím,a první vyhazov přichází celkem příjemně daleko-v Zábřehu na Moravě.Tam sháníme něco k snědku,a nastupujeme do dalšího vlaku,kde volíme již opatrnější taktiku-starou,ale často účinnou metodu hry na schovávané na hajzlech a umývarkách.Ta se nám vyplácí dokud se v našich vypitých hlavách nezrodí myšlenka naprosto nepokrytě na záchodě cestou kouřit cigarety,na což dojíždíme v Ústí nad Orlicí,kde opět letíme z vlaku.Abych to zkrátil-vyhodili nás ještě dvakrát,v Pardubicích,a Kolíně,no a po cca 8-mi hodinách cesty se za slunného odpoledne ocitáme v Praze,a valíme na kolej.Cestou nakupujeme nezbytné zásoby vína Euroshopper,v jehož duchu a oparu se nesly následující dny,které nám splynuly v jeden-dny plné denního spánku,nočního zevlování,topinek,nalézání mobilních telefonů,demence,shánění věřitelů,zadlužování se,hledání a odhánění žen,no prostě klasický fotbalový výjezd-a najednou po páteční impreze na rozloučenou je sobota půl druhé odpoledne,přičemž se hraje ve tři,tak s hlasitým klením spěšně opouštíme náš „hotel“.Co čert nechtěl,všechny možné dopravní prostředky toho dne nám buď ujely před nosem,anebo měly půlhodinnové zpoždění-ať už se jednalo o tramvaj na nádraží Veleslavín,či vlak do Dejvic,anebo vlak z Dejvic na Kladno,anebo bus z vlakáče na Kladně na stadion…zkrátka-přicházíme ke stadionu v 85.minutě, podíváme se do sektoru,uděláme čelem vzad,a cestou do hospody na zimním stadioně si poslechneme gól Baníčku kterým vyhrává v posledním kole už DRUHÝ zápas jara!Po jednom rychlém pivu se přidáváme k sektorové skupině kde potkáváme třetího a posledního havířováka toho dne.Z nějaké lesní zastávky se za buzerace fízlů dostáváme na pražské Hlavní nádraží,kde se skládáme s ostatníma na vodku na cestu a pomalu jdeme na vlak.V něm si část naší k nelibosti policie vybírá zadní vagón,ve kterém však setrváváme,jsme v něm poměrně nekompromisně uzavřeni,a v průběhu cesty můžeme z oken sledovat,jak do tohoto vlaku přistupuje sparťan,liberečák,a asi 35 slávistů ve Vršovicích,kromě pár plivanců a nadávek se však kvůli policejní ochraně nemůže nic stát.Cesta díky rezignaci průvodčí a hlouposti policie probíhá v klidu za občasného popíjení vodky,a my dva výletníci,kterým se nechce tato tour zakončit opět na vlakáči v Havířově,už kujeme pikle,jak bychom si ten výlet ještě prodloužili…obvolání potencionálních spolupijců na domácí půdě nepřineslo dostatečné uspokojení,zato jedno želízko v ohni zrovna tou dobou na koncertu v Olomouci nabízející nám popití na bytě u někdejší legendy výjezdů indiánů,pana Maroie von Rumgrassels,nám poskytuje nabídku,která se neodmítá,v Zábřehu na Moravě jsme již rozhodnuti,a v Olomouci vystupujeme,pochodíme městem,zůčastníme se slavnostního otevření nového klubu kam jsme odvezeni Superbem,no a za pár chvil už začínáme novou jazdu-tentokrát v diskrétním prostředí olomouckého bytu…tam se opět pilo,co se na něm dělo mimo jiné,o tom se zde rozepisovat nebudu,ale dalšího dne už opravdu,tentokrát autem,jedeme domů,o několik let starší,s nalomeným zdravím,s poškozenou tělesnou konstrukcí,se začínajícím deliriem a abstinenčními příznaky,s astronomickými dluhy…ale hlavně se skvělými a veselými vzpomínkami,které kazí pouze jedna černá kaňka v podobě nestihnutého fotbalového zápasu…Kdo mě zná,uvěří,že to byl výlet podle mého gusta,a myslím že ani můj kolega z řad mladých bojovníků si nemohl stěžovat 🙂 Takže,zase někdy…8-)
M.

Příspěvek byl publikován v rubrice Články. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář