Zhruba s týdenním předstihem přichází do Havířova pozvánka na zápas GieKSy se Stomilem Olsztyn plus následnou párty, což rádi přijímáme. Po minulých zkušenostech jsme si dali sraz dřív, abychom nedojeli na poslední chvíli… ovšem i tak vyrážíme z Havířova téměř s hodinovým zpožděním – zkrátka naše klasika. Ačkoli se během cesty párkrát zdržíme, stíháme dojet včas na Tauzen. Chvíli posedíme a pak vyrážíme na zápas. Na stadionu potkáváme velké množství chacharů (celkem okolo 80ti) a taky dalšího Havířováka – celkem tedy na Bukowe přítomno 8 havířovských (TfH). Na zápase si GieKSa připravuje choreo ve formě vlaječek v barvách klubu. Vlaječky jsou doplněny velkým transparentem „Nasza wiara niezachwiana“ s vyobrazenou pěstí uprostřed. Na hřišti se odehrávají gólové hody a zápas končí 4:2 pro domácí. Po zápase se slézáme kousek od stadionu a vyrážíme zpět na Tauzen, kde chvilku popíjíme. Zábava v hospodě začíná stagnovat a tak se celá ekipa přesouvá do centra za nějakou zábavou v klubu. Tam se všichni baví, jak umí (někdo se dokonce baví cestováním napříč aglomerací) až do brzkých ranních hodin, kdy se odebíráme alespoň střídmě prospat na byt. Ovšem po dvou hodinách lehkého spánku se nestačíme divit. Zhruba okolo šesté hodiny ranní se na jednom bytě odehrává solidní párty za účasti zhruba 20 lidí, kde jsou k vidění a hlavně slyšení velmi hlasité zpěvy či různé akrobatické kreace a došlo rovněž na zápasnické souboje. My se ovšem nemůžeme moc zdržovat a jen co se trošku probereme, tak vyrážíme směr Warszawa na Marsz Niepodległości. Cestou ještě musíme přibrat jednoho „ztraceného“ kolegu a vyrážíme. Opět se to neobešlo bez zpoždění a tak nás doprovod přátel čeká až v Częstochowe. Cestou do Warszawy nepotkáváme jen plná auta a autobusy polských patriotů a kibolů, ale také velké množství policajtů. Ti okupují téměř každou benzínku a odpočívadlo. Kupodivu se nám daří projet kolem všech nástrah bez problému a tak jsme kolem druhé hodiny již v centru. Chvíli jsme se zdrželi u jednoho z kostelů, kde probíhala mše a pak už jsme šli na náměstí, kde marsz začínal. Na náměstí bylo velké množství lidí v řádech desetitisíců. Nechyběli také chuligánské ekipy z celého Polska, které ten den zapomněli na vzájemnou nenávist a spojili se proti stejnému nepříteli. Na začátek byly plánovány nějaké proslovy a poté se dal pochod do pohybu. Netrvalo to dlouho a došlo k velké válce s policií, která v ten den disponovala taky opravdu velkým počtem. Celý konflikt, jak se později ukázalo, vyprovokovali policejní provokatéři, kteří začali útočit na své kolegy, ti pak začali úřadovat formou rozbušek, slzného plynu či gumových projektilů… Policajtům se na odpor postavilo několik stovek chuligánů a začaly tedy solidní boje. Těžkooděncům se však daří část chulošů zatlačit do boční uličky a oddělit je tak od zbytku průvodu. Dochází pak k pokusům o útok, ale vše je marné. Když se všichni snaží z místa odejít druhou cestou objevují se další těžkooděnci a cestu zatarasí. Policajti pak postupují směrem kupředu, čímž nás solidně stlačí. Takhle jsme drženi zhruba dvacet minut, během kterých si párkrát policajti přijdou pro jedince, co zapálili raci, přičemž nešetří slzákem na lidech, kteří nic nedělají v okruhu několika metrů… Když už to vypadá, že nás všechny seberou nebo v lepším případě nás budou držet až do konce marsze, přichází info, že celý průvod stojí a čeká, až budeme propuštěni, což se taky stává. Policajti ještě chvílí celý pochod drží ovšem ne dlouho, a pochod tak může pokračovat. Pak už je vše více méně v pohodě. Odpalují se race, zpívají se různé protivládní pokřiky atd. Když už pak docházíme na konec trasy průvodu, čekáme na posádku auta, které nám dělalo doprovod. Na programu je ještě nějaký koncert a další projevy, ovšem toho se už díky únavy neúčastníme a valíme k autům, a poté již hurá domů. Doma v Havířově se objevujeme kolem druhé hodiny ranní a všichni míří po náročném víkendu do svých domovů.
Velké díky přátelům z Katowic! GieKSa Baník!!!
HAVÍŘOV ON TOUR
