Pochmurné nedělní dopoledne, dobře známé nákladní nádraží Slatina a okružní poznávací jízda Brnem, spousty lidí, které vidíte na výjezdu 1-3x za rok, lístky na občanky a vstup na stadion pomalejší, než rozdávání léků v domově důchodců. To vše dohromady se mohlo zdát jako velmi otravný výjezd, ale já z něj měl výborný pocit a nakonec jsem se nemýlil, naopak byl jsem velice nadšen!
Krátce před polednem se v havířovské nádražní hale (R.I.P.) schází velice slušný počet místních fanatiků něco okolo 30 osob. Počtáři byli líní sčítat. Již tento počet dává znát, že celkový počet by mohl jít nad 50, ovšem zastavuje se na krásném čísle 61. Společně s obavami možných skokanů, přece jen kapke fučelo, dorážíme na Svinov, kde hned přestupujeme do vlaku směr jih. ČD s policií opět podcenili počet a tak se v 5 vagónech máčkáme jako za jistých let, jistého typu výletů. Během bezproblémové jízdy, kdy se po cestě přidává spousta dalších osob, probíhá běžná zábava i neběžné projevy a vzhledy účastníků zájezdu. Přijíždíme do Slatiny, kde samozřejmě nechybí policie s asi 10 autobusy. GangBang style se ve vlaku velice dobře ujal, bo využíváme asi jen polovinu míst. Následuje již zmíněná poznávací jízda zakončená ve velice nádherné garážové ulici, nejspíš pozdní období bolševika, kterou poničili neznámí vandalové svými nápisy. Hanbáři! Nyní následuje nekonečná asi 30m cesta na stadion.
K průběhu vstupu: pánové z ochranky dobře věděli kolik nás přijede a opět byla připravenost prakticky nulová, čemuž napomáhá a zase se opakuji, zbytečná okružní jízda. Při pohledu na muže ve žlutém zůstává rozum stát. Vzhled jejich pracovního oblečení, výbavy OPP a chování odpovídá přesně popisům údajných výtržníků a matkovrahů našich slavných televizních novin. Slušně by se to dalo popsat jako japonská společenská videa, jednoduše, serete si do huby. Díky tomu se dost velká část dostává na stadion až po první půli a nyní jíž k dění na stadionu.
Začneme domácími vzhledem k tomu, že o nich není příliš co psát, což je velká škoda. Na úvod vyletí pár stovek konfet, což nevypadá zle, bohužel s blížícím se hurikánem zanikly plány na roztažení 135 m chorea. Fandění je bídné, k mým uším doléhá pouze při zapojení celého stadionu, určitě za to může i akustika. Kotel domácích nevypadá zle a kdyby byli pohromadě i s ostatními lidmi z ochozů, tvořící svoje vlastní „kotle“, vypadalo by vše jinak. Na závěr se ještě Zbrojováci prezentují slušným počtem odpálených světlic. Sektor hostí se sice pomalu, ale nakonec zaplňuje s celkovým počtem 789 Chacharů, společně s našimi přáteli z Katowic v počtu 20-30 osob (počtáři opět líní), jimž se náleží velké poděkování za podporu! Po několika minutách od úvodního hvizdu spatří světlo světa první prezentace z dílny Chacharů,
následovaná okamžitou prezentací celého sektoru v bílých pláštěnkách.
Ohlasy na poselství této prezentace byly různé, ovšem důležitý byl efekt, který vyšel prefektně. Ve druhém poločase následuje další prezentace tzv. „Argentina“ za použití modrých balónků, konfet, doprovázené pyrotechnikou, které se v průběhu celého zápasu odpaloval slušný počet a taky řekl bych, velice slušnou orální podporou.
Vzhledem k počátečním pyromanským choutkám se část obecenstva rozhodla zchladit situaci pomocí balónků s vodou a ochranka si tudíž mohla zatančit v dešti. Ke konci poločasu se znovu objevil onen hurikán zvaný Chachar a nelítostně vytrhával dveře a různé jiné součásti, přičemž se zaměřil především na boční plot, kteří se Chachaři společnými silami s ochrankou snažili udržet na místě, kdy Chachaři drželi plot a ochranka se jej snažila zatloukat teleskopy a tomfami a dokonce jisté etnikum, bojící se lopaty překonalo svou fobii a snaží se zasypávat kameny vzpěrné body konstrukce. Když jde o lidské životy strach jde stranou. Jenže tady opět nastupují četníci, kteří nechápou jejich snahu a rozhodnou se to rázně řešit slzným plynem. Velká škoda, že v tu chvíli přestalo foukat. Zápas bídná bezbranková remíza, při děkovačce několik hráčů daruje své dresy a už míříme zpět do autobusů směr Slatina, kde chvíli počkáme na vlak, kde někdo dostal rozum a přidal 2 vagóny.
Cesta zpět probíhá opět v klidu a dobré náladě. Jako vždy se občas objeví nějaký ten zjev, výjev či paranormální aktivita, způsobená alkoholem, několik lidí předstírá svou smrt z obavy dalšího popíjení. Kolem 11té hodiny večerní se objevujeme na Svinově, kde se každý ubírá svým směrem domů.
Co řící na závěr? Výjezd vysoce nad očekáváním (alespoň pro mě), perfektní prezentace a zábava a skvělý počet Havířova, v němž nechyběli ani nejmenší fanatici z našeho města, a počet, který se bude, doufám brzy opakovat.
foto zde, zde a zde, video zde
Ještě jednou díky do Katowic za podporu.
MOKŘÍ BANDITI ON TOUR