První ročník samostatné české ligy odstartoval Baník domácím utkáním s Hradcem Králové, který většině lidí utkvěl v paměti díky akci Radegastu, kdy byl lístek a 1 pivo zdarma :-).
V 2. kole nás čekal výjezd do Olomouce, ale díky rekonstrukci Androva stadionu, bylo utkání přeloženo do nedalekého Prostějova. Natěšených baníkovců dorazilo přes 500 a dávali o sobě pořádně vědět (potyčky s policií, vylomený plot, atd.). V průběhu zápasu se sigmákům podařilo nepozorovaně ukořistit jednu vlajku, za což je, po jeho skončení, čekal tvrdý trest. Celý jejich kotel (150-200) si musel, po útoku chacharů, dát tréninkový, překážkový (ploty u rodinných domků, kde někteří olomoučtí hledali azyl) běh prostějovskými ulicemi. Ne všem se podařilo utéct a jak dopadli, asi není třeba ani psát.
Poté následovalo poklidné, deštivé derby ve Vítkovicích (výhra FCB na hřišti i v hlasivkovém souboji v hledišti) a hlavně 3 zajímavé výjezdy. První byl do Liberce, který zrovna postoupil do 1. ligy. Fans obou klubů si poměrně padli do oka a tudíž nedošlo k žádným vzájemným střetům, po zápase dokonce skinheads obou táborů uspořádali pogrom na jedno z místních romských ghett. Díky této akci si několik našich prodloužilo, neplánovaně, výjezd o několik měsíců ve vazbě.
Výjezd do Českých Budějovic již tak pohodový nebyl. S domácími chuligány (tehdy měli velmi dobré vztahy se Spartou a hlavně Slavií) došlo ke střetům na i po zápase. Atrakcím toho dne však nebyl ještě konec, hlavní překvapení čekalo část našich (asi 40, zbytek zůstal v Budějovicích) v Praze na Hlavním nádraží, kde na chachary čekalo skoro 200 sparťanů (15 minut před příjezdem baníkovců se vrátili ze svého výjezdu z Plzně) a pražských skinheads (vrátili se z koncertu). Výsledek střetu, nebo chcete-li běžeckého závodu, byl tedy již předem jasný.
O 3 dny později hrál Baník na pražské Libuši, v rámci českého poháru. Baníkovců přijelo pouze 15 a zápas se rozhodli sledovat inkognito v několika skupinách. Jedna byla přesto odhalena pražskými hools a zbita. Následoval výjezd do Prahy na Bohemians, kde se konečně karta obrátila. Pražští chuligáni (Sparta, Slavia, Bohemians) po zápase pořádně inkasovali a někteří z nich dokonce utekli do tunelu ve stanici metra (naštěstí zrovna nic nejelo).
Pak hrál Baník 2x po sobě doma - s Viktorií Žižkov (bez hostů) a se Spartou, jejíž fans konečně porušili "ostravské tabu" (od památného výprasku v roce 1984 v Ostravě se sparťané více než 9 let neodvážili přijet na Bazaly) a přijeli ve 25 lidech. Ostravští na to byli připraveni a atakovali sparťany už před zápasem v jedné restauraci u vítkovického nádraží (2 letenští skončili v nemocnici). Na stadion hosté dorazili až v 25. minutě a zažili si krušné chvilky. Když už se zdálo, že kordon policistů, který je po celou dobu ochraňoval, nevydrží pod náporem stovek ostravských fans, tak se sparťané dali na útěk, část dokonce prchla na hřiště, kde se snažili schovat na střídačce hráčů Sparty. Jejich ostravská anabáze skončila o poločase, kdy je policie raději odvezla na nádraží. Přesto byli jedinými fans, kteří se tuto sezónu odvážili na Bazaly přijet, samozřejmě kromě tehdejších spojenců z Hradce Králové (8), Plzně (5), Chebu (14) a Brna (45 na pohár a 25 na lize).
Do konce podzimu nás ještě čekal, původně piknikový, výjezd do Drnovic, který však přinesl masivní výtržnosti a v dnešní době již nevídané jevy, jako je bezesporu např. hromadná bitva s policií uprostřed hřiště ve 30. minutě zápasu, atd.
Jaro 1994 jsme odstartovali pohodovým výjezdem do Hradce Králové a dvěma již méně pohodovými výjezdy do Prahy - na Duklu a Slavii. V prvním případě mohli ostravští vděčit, za poměrně klidný průběh, policii. Na Slavii si ale připsali obrovskou porážku, která je dodnes považována za "největší v historii" (i když Petržalka 2005 se jí hodně přiblížila), kdy baníkovci utekli bez boje na hřiště, po útoku pražských chuligánů, a poté byli ze stadionu vyvedeni v 60. minutě.
Den před zápasem na Slavii hrála ve Vítkovicích Sparta, se kterou přijelo i 15 příznivců. Baníkovců se sešlo na stadioně okolo 200 a zápas sledovali přímo ze sektoru hostí, promíchání s letenskými. Ostravští se však, vůči hrstce sparťanů zachovali férově. Pouze několik z nich dostalo po jedné symbolické facce od jednoho z chacharů.
Malou náplastí bylo vítězství 5:0 v derby s Vítkovicemi na Bazalech, které posléze sestoupily do 2. ligy, kde působí dodnes. Poté nás čekalo několik pohodových výjezdů - do Brna (100), Plzně (80) a Zlína (400), zvláště ten posledně jmenovaný výjezd stál opravdu za to.
Za "zlatý" hřeb jara se daly označit 2 výjezdy do Prahy v řadě - na Viktorce se, až na pár drobných střetů, nic neudálo, ale na Spartě, to už bylo o něčem jiném. Letenští se pokoušeli dostat do sektoru Baníku hned po skončení zápasu, ale to se jim nepovedlo. Ostravští byli policií vytlačení před stadion, kde už čekala necelá stovka ACS, která se však musela dát rychle na útěk. Sparťané se pak ale zformovali a v mnohem větším počtu, pořádně vyzbrojeni, zaútočili na 150 baníkovců, kteří se museli dát na útěk.
Poslední výjezd sezóny byl do družebního Chebu, který ve středu absolvovalo 24 nejvěrnějších fans FCB. Baník nakonec skončil na 3. místě, což mu nestačilo na účast ve vytouženém poháru UEFA, proto tuto sezónu nemohu označit, jak z fanouškovského či fotbalového hlediska, za nějak extra vydařenou.
(převzato z thordivision.com)
