Také jsme udělali pokrok v oblasti spolupráce s hlavní tribunou, kterou se nám podařilo skandovaně roztleskat. Co se týká ultras prezentace, použili jsme velké igelitové pásy tvořící nápis ULTRAS INDIANS přičemž písmena S znázorňovaly 2 runy. Další nápis byl z papíru a připomínal nedávné výročí jedné významné osobnosti.
Choreografie, kterou jsme použili posléze, byla na téma podpory našeho kamaráda, který bojuje se zákeřnou chorobou, a skládala se z červených balónků a papírového nápisu „ZDRAVÉ KAPKY KRVE PRO: KUŘE!“. Co se týče pyrotechniky, použili jsme opět 2 granáty, které tribuna ocenila potleskem, definitivně byla spálena vlajka vandráků, kteří se hlásí k antifašistickému hnutí a na závěr zápasu bylo odpáleno 38 ohňů podél celé tribuny za bránou. Zápas, který sledovalo tentokrát už 1000 diváků, ukončila kvalitní děkovačka.
Celkově velmi kvalitní zápas, co mě však mrzí, je ten počet. Je divné, že na výjezdech nás fandí více než doma, chápu, že někteří, kteří jsou s námi na výjezdu v sektoru a na domácí zápas jdou např. s rodinou, zamíří na hlavní tribunu, chápu, že „Ráno Bývá Hlad“ a že stánek s klobásami je protější tribuně mnohem víc po ruce, ale pokud to jde, mělo by se co nejvíc lidí „překonat“ ,a my, co tvoříme domácí sektor, se co nejvíce snažit přitáhnout tam co nejvíce lidí, říct známým a kamarádům, protože ať se snažíme jak chceme, sebelepší choreo nemůže vypadat nějak slavně, pokud ochoz v pozadí zeje prázdnotou.
sepsal: M. from F.F.
