Na utkání vyrážíme v pěti lidech. Jelikož nikdo nevlastní automobil, volíme cestu autobusem s fanclubáky, kterých je skoro 40. Nikdo si nevšímá nikoho, oni si nevšímají nás. Dopoledne přichází od jednoho z domácích zpráva na ICQ, jestli bychom si nedali na sebe telefonní kontakt. ICQ číslo máme od jednoho „starého známého“. Je mu vyhověno a číslo posíláme, přesto si od toho nic neslibujeme.
Cestou autobusem opravdu přijde telefonát, ale člověk na druhém konci je evidentně hodně mimo. Můj názor je, že si dotyčný jen střílel a zkoušel naši nervovou soustavu.
Po příjezdu na stadion si stoupáme asi 10 metrů nad fanclub a věšíme vlajku BRUMM KREISEL. Během druhé třetiny dva lidé „zabloudili“ do domácího sektoru, za což solidně inkasují. Zbytek nás + dva starší obchází stadion a před sektorem domácích zvenku nás nemile překvapuje, když v sedmi lidech narážíme na asi 40–50 domácích.
Výsledkem jsou roztrhané kalhoty a šrámy na hlavě a v obličeji. Nutno podotknout, že domácí byli o mnoho aktivnější než v zimě a i přes přítomnost policistů nabíhali. Jeden z našich je sepsán a jsme vedeni zpět k našemu sektoru. Zde nás stupidní ochranka krom dvou lidí nechce pustit na stadion, a tak zůstáváme venku.
Po zápase už se nic zajímavého neděje. „Nakupuje“ se na benzínce a valíme domů. Přestože jsme si od výjezdu moc neslibovali, nakonec odcházíme spokojeni.
Z pohledu Prostějova:
Protože na tento zápas vypravovali fanoušci Tondy Zápotockého autobus, rozhodli jsme se je počkat na jedné z příjezdových cest, aby nám mohli osobně nadat do vidláků, a ne jak je jejich zvykem až z klece přes policajty. Sešlo se nás na místě 25 a po nějakém čekání, kdy jsme už mysleli, že přijeli jinou trasou, dostáváme echo od zvědů – havířovští přijeli v doprovodu objednané kriminálky, takže se vydáváme na stadion.
Tam se na nás z klece směje něco přes 40 azeťáků a asi 6 Indiánů. Až do první třetiny se celkem solidně fandí, havířovské pokřiky byly také docela slyšet. Oba tábory předvedly nějaké to choreo, rozdíl kvality nechám posoudit jiným.
Indiáni nelenili a nejdřív ve dvou lidech vběhli až k našemu sektoru, později se venku setkali s asi padesátkou našich, kteří právě šli zkontrolovat, zda u sektoru hostů probíhá vše podle regulí. V obou případech to dopadlo, jak muselo – hosté odnesli několik šrámů, na naší straně byla nějaká ta modřina od policistů.
Po zápase už klid a tím to asi všechno končí.
