Policejní situace se mění po příjezdu do Frýdku, kde nás čeká několik aut těžkooděnců, doprovázejících nás z vlakového až k hale - neskutečných cca 300 metrů... Před halou zakupujeme lístky a mezi levé a pravé varle schováváme pyro. Ochranka tuší, že tam s něčím šmelíme a tak jsou kontroly opravdu velice důkladné. S jedním sekuriťákem se málem sázím, že opět pronesem všechno - sázku bych vyhrál . Na rozlehlém zimáku se usazujem přímo uprostřed tribuny, která je celá pro hosty. Těch jsem napočítal 130 na té prostřední tribuně, která tvořila "sektor". Celkově bylo Havířováků víc, ale nepočítal jsem ty, kteří byli tak líní zvednout své ochlupatělé hýždě a přesunout je o pár metrů doleva či doprava . Tak či tak, ta hala je hrozná - obrovská, bez akustiky... No doufám, že až ji budou bourat, tak nás přizvou na pomoc... Pod sektor "věšíme" vlajky (TfH, AZ Fans a RBH), zápas začíná a my můžeme fandit... Moc nám to však nejde, spíše tam mrmláme cosi pod nosem, nadšení toho dne chybí... Nejvíc nás vyhecuje pokřik domácích "Cirkus Havířov", za který jim skončilo období hájení a naší tolerance . Jejich kotlík, čítající asi 15 lidí a 5 vlajek, se může obhajovat tím, že to řvali staří chlapáci někde na tribuně, tenhle argument však neberem v potaz. Hokej tragický, pivo nic moc, klobásy žádné - na sakra to vám byla nudizna. Někteří tak berou zavděk hajcujícím topením na toaletě a ohřívají si své šourky. Tak nějak to přežíváme až do posledních několika minut, kdy vytahujeme 10 obouručí "AZ", 15 vlajek na tyčích a 3 megavlajky, do toho je postupně zažehnuto asi 20 stroboskopů, které chodí hasičský sbor na několikrát hasit... Tohle byl určitě nejsvětlejší moment zápasu, jak na ledě, tak v hledišti.
Při závěrečné "děkovačce" zcela výjimečně nezazněla "Zvěř", tentokrát ji nahradilo "Hrajete pro nás" a já marně šmátrám v paměti, po jaké době se ten tradiční chorál nekonal. Cestou z Frýdku ještě krouží jedno auto kolem haly, aby vyčinilo domácím hrdinům, ale bez úspěchu. a tak míříme do Havířova, kde dáme pivko v jednom lokálu, pak ve druhém, zakončíme to ve třetím a zklamaní z toho, co se v našem hokejovém prostředí děje, jedeme domů...
No nic, zvedněme hlavy, my, trochu víc i hráči a v sobotu ukažme, že stále chceme panovat nejen v hledišti, ale i na ledě !!! Pro každou HOKEJOVOU porážku je omluva, pro absenci bojovnosti však ne! Mančafte, jsme s Váma a v sobotu Vás poženem za vítězstvím!
sepsal: J.R. from B.K.
