Už podruhé se v této Ekipě setkáváme s článkem o Vsetínu. Když jsme ten minulý končili slovy "Jak by dopadli vsetínští u nás - nechme se překvapit", netušili jsme, jak jsme blízko. Tak tedy vězte, že jsme se velmi, velmi rádi nechali překvapit, protože fans Vsetína doopravdy splnili, co slíbili, objednali si svůj bus, v počtu 35 kusů dojeli a děly se velké věci !!! Tato vsetínská účast však byla donedávna ještě pouhou vlaštovkou, co se příjezdu hostů do Havířova týče, jelikož my si vyslechli už tolik slibů od různých fans jiných klubů o dojetí k nám, že ani já nepočítal s tím, že se nějací Valaši dostaví. Nicméně ta myšlenka v nás pořád byla, pořád jsme si říkali "Co kdyby přece jenom..." Touto myšlenkou jsme se řídili a NAŠTĚSTÍ neponechali nic náhodě. Na zápas jsme měli připraveno opravdu mnoho ultras pomůcek, namátkou 6 dlouhých krepáků, 30 balónků, 3 fontány, 2 další ohně, x malých dýmovniček, navíc jsme si samozřejmě přichystali tu vsetínskou vlajku, kterou jsme na Lapači vzali + další dvě ukořistěné vsetínské šály. Celkem solidní arzenál, nemyslíte?
Sraz si dáváme v Orionu už v 15 hodin, po mém příchodu se počet rozrostl na 10 lidí, během hodinky se přidává dalších minimálně 5 starých, no a když k tomu připočtete i mladé, kteří později také přišli, tak tady máte opravdu solidní bandu...
Naštěstí si na nás "vzpomnělo" klubové vedení, jelikož vstupné bylo toho dne krásných 20 Kč, tudíž nabízelo se, že si po dlouhé době koupíme vstupenky, že nebudeme vyhazováni ze stadionu ochrankou, protože bychom na tribunu tradičně pronikali zadarmo...
Asi půl hodiny před zápasem se k nám přidává Buter s tím, že šel po městě, viděl bus vsetínských, ze kterého se ozývalo "GKS - jebal pes"... První část z nás se zvedá a z Orionu odchází ke stadionu. Jdu také, vcházím do haly, naskýtá se mi pohled na 35 žluto-zelených, s vlajkami na tyčích, zpívající, bavící se, ještě donedávna opravdu utopický scénář... Asi 5 minut před začátkem zápasu je v našem radikálním sektoru A1 asi 15-20 lidí, naopak, vzhůru nohama, věšíme hezkou flagu HC VSETÍN. Všichni se usazují, čekají, až dorazí zbytek, abychom byli konečně kompletní. To, co se děje potom, bych si v životě netipnul, nemyslel, dodneška na tu chvíli vzpomínám...
Vsetín hooligans (to nebyli fans...) se ihned po spatření "své" vlajky zvedají jako jeden muž, z tribuny B se vydávají kolem ledu, kolem hráčských kabin a míří přímo za námi, na nás, směr sektor A1. Jdou si pro vlajku! Jednoduše prorazí pořadatele, dobíhají až pod náš sektor, kde nastává opravdu nevídaná bitka. Vsetínští útočí zdola, seshora pak brání sektor, vlajku a čest několik našich statečných, kterým se obrana naštěstí daří víc, než Valachům útok. Po cca 3 minutách boje přibíhá zmatená policie a začne mlátit (především vsetínské) hlava nehlava. Poté se oba tábory spojí a chvíli se pro změnu strkají s fízly, kteří ustrašeně couvají a nakonec pouze odvedou hosty do svého sektoru. Byla to opravdu velmi dobrá bitka, za které patří žabákům uznání. Ale myslím si, že v jejich počtu nás měli dobít a do sektoru se dostat.
Výsledek bitky je tedy nejspíše nerozhodný, s převahou Vsetíňáků. V této potyčce však jeden z nás přichází o mobil a aby byla řečena pravda, tak i vlajka na chvíli mění svého majitele. Je stržena a uklizena do "bezpečí". Ano, víme, moc hrdinské to není, ale opravdu jsme nebyli ani zdaleka kompletní, po příchodu zbytku našich lidí už vlajka visela na svém místě a to by už 100% nezměnila.
Zápas začíná, zbytek našich, co dorazil, nechápe a nevěří, co se to před pár minutami semlelo. Dáváme se do hromového dopingu, ani tak nefandíme hokejistům, spíše nadáváme na hosty a společně s nimi pak na Policii! Valaši se po nástupu hráčů prezentují stovkou konfet, což dává více než skvělý efekt. My jim tleskáme, zatímco zbytek haly píská. Poté se hosté svlékají do půl těla, zapalují prskavky, poté nafukují žluté a zelené balónky a opravdu kvalitně fandí. Úžasný pohled!
My s úvodním buly roztahujeme krepáky, po nich také nafukujeme balónky a báječně supportujeme. Navíc ještě (možná trochu předčasně v euforii) odpalujeme dva ohně. Atmosféra je krajně nenávistná a především na vynikající úrovni.
V první přestávce se část lidí vydává ke vsetínským, aby získali ten zmíněný mobil zpět. Je nám vrácen, další obrovské plus pro hosty! Navíc se domlouvá férovka 10 na 10 u Kaufu.
V prostřední části jsem v sektoru z radikálů možná z tohoto důvodu sám a nejspíš proto přibíhá jediný pořadatel, který byl uhnízděný pod naším sektorem, strhává nám onu vsetínskou vlajku s tím, že je prý riziko, že by mohla hořet. Jelikož jsme asi o 10 minut dříve zapálili v sektoru jednu vsetínskou šálu. Nabíhám na pořadatele, ten mává na cajty, kteří přibíhají. Berou jak mě, tak i vlajku, kterou odvážejí na stanici s tím, že si ji máme druhý den přijít vyzvednout. Za 2 minuty přibíhá zbytek naší tlupy, v tu dobu je ale vlajka již v policejním antonu. Tak se s nimi jen dohadujeme – bezvýsledně.
V druhé přestávce se odebíráme na tu férovku ke Kaufu... Tam se objevuje asi 20 hostí a 10 (+ dalších 10 se přišlo podívat) našich v nejlepším složení. Tady bych se chtěl trošku zastavit. Že vsetínských přišlo 20, za to prý oni nemohli, sebrali se v deseti a další se omylem přidali. Což by až tak nevadilo. Ale aniž bych se jich chtěl nějak dotknout, tak... Když jdu na domluvenou férovku, střet dvou ekip, tak přece cestou NEŘVU, ABYCH NA SEBE NEUPOZORNIL. Což ale Valaši asi nepochopili, takže se na ně nabalila banda fízlů a společně s nimi dorazila na místo střetu.
My, i přes početní převahu soupeře a přítomnost bengů, kdy je jasné, že z férovky nic nebude, nabíháme, strhává se další kvalitní bitka, kterou opět přerušuje posílená Policie a mlátí fans obou klubů jak nezralé žito. Obzvláště vsetínští se s fízly opět snaží bojovat, což se jim i daří, bohužel ale jen za cenu tří zatčených.
Na závěrečnou část hry se opět všichni scházíme a doping je famózní, doplněný o pyroshow ze zažehnutých fontán. Dávají skvělý efekt, navíc zapalujeme také asi 12 dýmovniček v různých barvách a za nechutného smradu v celé hale fandíme o sto šest - SUPER!
Hosté se nyní prezentují trošku podivně, v jednu chvíli pějí ten jejich známý chorál "Nás ten hokej stejně vůbec nebaví..." a sotva ho dozpívají, tak se rozburácejí znovu, halou zní "Ííívo Pešat", což u nás zůstalo nepochopeno...
Po konci zápasu se ještě jdeme na hosty podívat k busu, tam je ovšem tak černo, že i kdyby bylo pravé poledne, museli bychom si vzít každý baterku.
Celkově si myslím (a nejen já), že to byl, jak z naší, tak ze strany hostí, nejlepší zápas, jaký se v novodobé historii odehrál na havířovské půdě a VŠEM aktérům tohoto TOP střetnutí patří poklona a také poděkování. Český hokej na tribunách, když se chce!, není jen o komerci, rodinkách s dětmi a debilech v dresech, sbírajících podpisy od všelijakých hokejových primadon, ale také o opravdových fans, kteří dokáží pro SVŮJ klub něco udělat.
Velice pak potěšilo ještě pár dalších věcí. Třeba to, že jsme k tomuto všemu nepotřebovali náš debilní fan-club. Nebo to, že když chceme, tak dovedeme sehnat dobrou havířovskou bandu, bez podpory Ostraváků, Karvináků... Že i za přítomnosti pořadatelů, fízlů atd. si dovedeme ve SVÉM sektoru dělat, co se nám zlíbí... A také těší to, že i když se jak my, tak Valaši hlásíme k hooligans, dokážeme si rozumně promluvit, uznat své síly a být k sobě féroví. Velmi těší i skutečnost, že všechny potyčky se odehrály BEZE ZBRANÍ, k vidění nebyla ani jedna tyčka - což je podle mě úspěch!"
(tento report končí mimo jiné slovy o tom, že se jednalo o tribunově nejlepší, možná je třeba říct, že nejšílenější zápas v novodobé havířovské historii. No jo, jenže v době, kdy tato slova pisatel psal, netušil, co se stane za pár měsíců... Po utkání AZ vs. Vítkovice se tlupy obou ekip servaly PŘÍMO NA LEDĚ. Za přítomnosti hráčů a pěti tisíc lidí v hale. I o tom se v časopisu Ekipa reportovalo. I o tom zde, zase za pár dní, budeme psát...)
sepsal: A. from B.K. (2001), ze zinu Ekipa přepsal: J.R. from B.K. (2025)
