13/11/2005

MFK Havířov – TJ Sokol Lískovec 1:2 (13.11.2005)

Výkony hráčů Baníku Havířov, návštěvy na stadionu Dukla v Suché, informace o výskytu fandící skupiny přívrženců organizace Antifa a hlavně sympatická chuť po několika letech zase „něco dělat“ - to vše způsobilo, že se na utkání havířovských Indiánů děly věci v této soutěži opravdu nevídané… Ale popořádku. Že bychom na poslední zápas 1.A třídy na domácím stadioně něco podniknout měli, to jsme si říkali už nějakou dobu předem, avšak porada byla svolána až v sobotu odpoledne. 

Místem rokování se stala hala autobusového nádraží, kde se sešlo 6 nadšenců plných vizí a nápadů. Po řadě komplikací a dohadů jsme vyrazili do supermarketů pro materiál (opravdovou cenovou bombou byly megakonfety za 1,80 Kč). Toho se nakoupilo celkem dost, zůstával ovšem problém s pyrotechnikou, který byl vyřešen až o půlnoci odjezdem do Ostravy ke známému distributorovi. Dospat do dopoledne zápasu byl toho dne nadlidský úkol, všichni jsme natěšení a plni očekávání. Po vyzvednutí všech kibiců nás jedou směrem Estadio di Dukla 2 plně naložená auta. Na našem krásném stadioně si vybíráme sektor téměř na kraji velké kryté tribuny, věšíme vlajku Fanatic Fans a přemýšlíme co a jak. Mezitím získáváme informace o příjezdu dalších fans, což nám dělá velkou radost. Po jejich příchodu odpalujeme 2 gejzíry a postupně 7 stroboskopů a do toho roztahujeme transparent „Patrioti z města horníků“. V prvním poločase ještě příliš nefandíme - zato předvádíme další choreo - vytahujeme 4 papíry s písmenky A., C., A. a B. Po stranách natahujeme po dvou krepácích a odpalujeme 2 race. Někteří z nás se baví opakovaným vrháním rolí toaletního papíru nebo pálením použitého transparentu, což dosti nápadně poznamenalo lavičky v našem sektoru. 

Druhý poločas se už nás schází velice slušných 25 kusů a zahajujeme jej vržením 10 konfet a odpálením oranžového dýmu. To už se rozjíždí i fandění, které je díky zapálení leadra na náš počet dost kvalitní. Do supportu vkládáme i nadávky na Antifu, které zůstaly bez odezvy. Před sebou máme ještě zlatý hřeb zápasu - 5 velkých žlutých ohňů, nejprve zapalujeme jeden - efekt vynikající, poté ještě jeden menší na hřišti, no a v 88.minutě odpalujeme zbývající 4 velké žluté ohně, které nás oslepují a zahalují do dýmu, ale pocit z toho máme výborný, na šestou ligu opravdu šílená pyroshow. Po skončení zápasu ještě dlouho skandujeme jméno našeho klubu a zpíváme náš indiánský chorál, za což je nám odměnou potlesk a zdvižené palce našich dnes neúspěšných hráčů. Když už jsme byli na odchodu, tak se pár z nás heclo a s vidinou ukořistění vlajky Anti-fa (???) se přesunulo do středu tribuny, tam je vlajka doopravdy zabavena, jenže nastal problém, když bylo opravdu nechtěně sraženo na zem malé dítě, to rozlítilo jednoho z Antifas natolik, že s ním mělo problémy snad 5 lidí, nevím kolik toho před mačem šňupnul, ale zřejmě dost, jelikož evidentně vůbec necítil bolest a ještě 20 metrů šel sám za naší ustupující skupinou a vyřvával nenávistná hesla. Se skvělým pocitem se rozjíždíme domů, tam si okamžitě posíláme fotky a rozplýváme se nad nimi. Laťka byla nasazena opravdu hodně vysoko, budiž to pro nás motivací pro dobrou zimní přípravu na jarní část sezóny.

P.S.: Události během zápasu i po něm zaujaly i plátek Deník, na jehož titulní straně se objevila fotka s „obrovskými bengálskými ohni“ a v článku pod ní zmínka o „krvavé bitce po zápase“...

Mohli jsme si přát lepší reklamu?

sepsal: M. from Fanatic Fans