Do Ostravy nejede více než dvacet lidí, což nedává tušit nic dobrého… V Petřkovicích nás příjemně překvapí stadion, tvořený jednou poměrně velkou krytou tribunou, a vítaným zpestřením je hospůdka na nádraží. Tam také jedna část grupy ihned po příjezdu směřuje, druhá se věnuje konzumaci rumu a vína přímo na tribuně… Se začátkem zápasu visí zdaleka ne všechny naše zástavy, chyběla např. Indian fans a klasicky také Fanatic Fans. S úvodním hvizdem začínáme krákat naše známé songy, jejichž intenzita je vzhledem k našemu počtu překvapivě velká, velkou částí k tomu pomohla akustika kryté tribuny…Bavíme se královsky, nonstop fandíme a díky neustále kolujícím lahvím rumu a vína se zvedá i hladina drtivé většiny sektoru, což se na supportu velice pozitivně odráží, probíhají několikadesetiminutové chorály takové síly až nám praskají naběhlé žíly na hlavách… Co se pyrotechniky týče, co mi má paměť toho dne značně alkoholem pošramocená napovídá, tak bylo odpáleno několik desítek strobo, a také několik dýmů, na což domácí pořadatelé nebo co to bylo, reagovali dosti nervózně i přesto, že ani obláček dýmu se nedostal na hrací plochu…Vývoj zápasu našemu fanatismu jen nahrával, hráči, toho dne předvádějící skvělý výkon, otočili ve druhém poločase skore na 1:2…
Závěrečné minuty a děkovačka probíhaly v totální euforii, doteď nechápu, jak je možné ve dvaceti lidech předvést to, co jsme toho dne předvedli… Kdyby byl náš přístup k fandění každý zápas stejný jako tento, tak by mi ty nepochopitelně klesající počty ani nevadily…
sepsal: M. from B.K.
